Naše očekávání na sklonku roku, předsevzetí a nové začátky.

Konec dekády a začátek nového roku přímo vybízejí ke změnám. Možná proto, že se nám bude dobře pamatovat, kdy jsme začali nebo snad máme pocit tak trochu nového života, možnosti začít znovu a lépe.

Pokud chceš něco, co jsi nikdy neměl, musíš udělat něco, co jsi nikdy neudělal.

Někdo si žádná předsevzetí nedává, protože je považuje předem za ztracená. Já si myslím, že smysl mají, jen se musí uchopit správně. Usilovat o cokoliv co si přejeme vyžaduje každodenní práci a odhodlání, proto naše přání musí být alespoň relativně reálná. Pokud tedy o sobě vím, že nejsem “ranní člověk”, nebudu si dávat za cíl, že každý den před rozbřeskem odcvičím dvouhodinnovou sekvenci Ashtanga jógy, nebo za každého počasí uběhnu 10km. Dřív nebo později totiž nevstanu, neodcvičím, nezaběhnu. Pokud máme naše přání dovést do zdárného konce, musí být dlouhodobě udržitelná. Čím více se odkláníme od naší přirozenosti, tím pravděpodobnější je, že z cesty sejdeme, což často vede k frustraci a zklamání. Nejsme to ale my, kdo jsme zklamali, jsou to jen nesprávně nastavená předsevzetí. Klíčem k úspěchu je tedy opět rovnováha, najít tu správnou dávku pro svůj vlastní život. Vystoupit ze své komfortní zóny, objevovat nové věci ze kterých jsme doposud měli strach, volit složitější, leč užitečnější řešení, ale tak, aby to bylo slučitelné s naším dosavadním životem.

Když to někdy nevyjde…

Kromě reálných cílů nám může hodně pomoci uvědomění, že každý den nám naše předscevzetí nevyjdou. Žijeme v rychlém a někdy dosti komplikovaném světě. Staráme se o naše rodiny, pracujeme, jsme přáteli, studenty, rodiči, partnery, dcerami a syny a v neposlední řadě také sami sebou. Nastanou tedy chvíle, kdy ani při nejlepší vůli nedokážeme dodržet co jsme si předsevzali. Přijdou totiž i důležitější věci, kterým musíme dát přednost, a tak je to správně. Pro mnoho z nás je toto ZLOMOVÝM OKAMŽIKEM, kdy své rozhodnutí opouštíme s pocitem, že jsme něco nezvládli, ale to vůbec není třeba. Pokud se totiž na chviličku zamyslíte nad svým dosavadním životem, uvidíte plno nových začátku. Celý život s něčím neustále začínáme, celý život nám nějaké události přetrhnou nit našeho kontinuálního snažení. Obávám se, že jiné to nebude. Proto hlavní není vydržet bez přestávky, ale umět vždy znovu žačít! Nemusíme ani čekat na 1. ledna, narozeniny nebo pondělí, můžeme začít hned.

Malá – velká rozhodnutí

Dospěla jsem k poznání, že náš každodenní život se skládá z řady malých rozhodnutí, která si možná ani neuvědomujeme. Ta ale v součtu tvoří náš den, dny se mění v týdny, týdny v roky …a nakonec formují způsob jakým žijeme. Mám tím na mysli neustálé všední volby: káva nebo čaj, ovoce nebo koláč, jet autem nebo na kole, večerní čas s knihou nebo na internetu, ranních 10 min navíc v posteli nebo 5 pozdravů slunci. Dost možná, že tyto “mikrovolby” jsou podstatnější, než jedno velké rozhodnutí na 1. ledna. Jóga nám dává dar pozornosti, pozornosti k vlastnímu životu, schopnost se na chvilku zastavit a právě si uvědomit, jakou volbu zrovna děláme a zda je v souladu s tím, kým chceme být.